Fotogenická, Strana 2

Těšil jsem se na první dojem a čekal ledasco. Ona byla důvodem, proč jsem byl tady a šel za ní po Via Dello Studio. Už byla dávno přede mnou a já ji stále nevědomky přehlížel,...

V roce 1702 pravil jeden polský mnich, že osvícení jsou ti, kteří věnují čas Bohu či studiu a nebo věří, že budou ve správnou dobu na správném místě. V mém případě platí spíše...

Už zavírají brány města starého. Noc ožívá a zvon si odbude svých sto. Po schodech slyší tiché kroky, až tají se jí dech. Měsíc však mlčí a neodhalí cizí tvář. Na dveře klepání,...

Začíná pečením chleba a úctou k božímu daru. Babička přijela do údolí a vzala to pěkně z gruntu. Dřív než však Barunka skočila pro pírko přes plot, musela pro mouku do Panského...

„A kerej to je, pan Rudolf?” Mistr Rudolf, prosím vás! Vopatrně na to, nebo nehne ani prstem. To on je tuze výraznej, heleďte. Nejde ho zaměnit, jaká to je vysoká osoba. Velký...

Lucerny tančí všem na odiv, aby Benátky neztratily lesk a slávu. Ve dne, v noci, stále jako něžný doprovod. Společně kráčí v černých lodičkách a vše vidí jak prve. Očima...

Jak se sedí na lopatě? O tom ví své Jaś & Małgosia, kteří chtěli utéct před ježibabou nebo možná i ježidědkem. Jak to bylo, nebylo, vědí však pohádkáři. Ve Vratislavi se za...

Je to jako probudit se za srpnového rána vedle půvabné krásky, která nenechá nic náhodě. Než otevřu oči, ona je nalíčená, stále uvolněná a lehce s odhalenou nožkou. Jsem...

Prostý vynález přírody, který v nás probouzí fantazii. Obzor. Někdy obyčejný, střídmý, jednoduchý, nenápadný, přirozený, nenucený a naivní. Občas jako my. V nedohlednu.

Tepe to, tluče to, pulzuje to v Benátkách. Chvátá to ještě více, když zajde slunce za obzor. Lampy se rozpálí a ševel národností roztančí uličky a náměstí. Stačí se zastavit a...

Skoro jako ta Zázračná o vejci, jen trochu z jiného úhlu. Pěkně okatá renesanční dáma, kterou svedl Filippo di Ser Brunellesco Lapi. Pro někoho to byl sochař a architekt, ale...

V chalupě to zapraskalo a babička si uvázala zástěru. Přiložila ještě jedno. To pro jistotu. Polínko si vesele zahořelo a mohla se dát do práce. Do těsta, které si pěkně kynulo...

Nechtěla jít do Caffè Florian, ale sednou si jen na schody vedle, aby viděla noční oblohu, světýlka a mohla mě držet za ruku. Je romantická stejně jako Náměstí Svatého Marka. A...

Tak kde to bude, Asinelli? Tady vedle souseda a poprosil bych navíc pár pater.  A není to moc? To se jistě rozkřikne natotata tady po Boloni. O to bych se nebál, mistře...

Do pálených cihel se opřelo boloňské slunce a Bononie, jak jí říkali za mlada, se oblékla do rudých šatů.  Byla vybíravá, než svedla Francesca Petrarcu, Dante Alighieriho či...

„Kam jdeš?,“ optala se žena. „K sousedovi na kmínku,“ odvětil hospodář. Proklouzl brankou a sklenky zazpívaly. O špýcharu, o stodole, o kapličce, o Haničce, o Růžičce, o...

Chléb a hry pro 30 tisíc návštěvníků z roku 30. A také trochu lásky ve slavném veronském koloseu. Amfiteátr je nepřekonatelným dílem architektury a představuje precizní práci s...

Hluboká jako dno a průzračná jak voda. Neogotická jízdárna v bílém skleněném hávu panuje uměleckým expozicím od roku 1956 na jihočeském zámku. Hluboká jako sklenice s vodou....

Je stále na očích a já ji přehlížím. Nevědomky však nebo pouhým zvykem, který jsem se naučil, bůhvíkde. Dívá se. Čeká, až ji objevím. Až usednu a promluvím. Ochutnám.

Další horký den v Riomaggiore. Perfektní moment být chvíli doma sám a užít si „Dolce far niente“. Hemingway se už přesunul na pohovku a začíná vyprávět. Z kuchyně voní čerstvě...

Elena Lucrezia Corner Piscopia: první žena na světě, která promovala. Byla Benátčanka. Elisabetta Carminer Turra: první novinářka na světě, která se narodila v Benátkách....

Zadívejte se pozorně do pastelových barev. Ještě si představte vůni a hřejivý vánek azurového moře. Taková je Vernazza. Malá vesnička na výsluní Janovského zálivu patřící do...

„Nazdar bratře, je tu Mánes?“ pronesl Tyrš. Fügner opětoval pozdrav a potřásl mu rukou. „Ne, teď maluje prapor a pak bude zápolit se skicou našich krojů. Prý se u toho...

Krok stranou, masko s dlouhým nosem! Karneval benátský si přišel zatančit. Hosté se houpou ve víně a na hladině černá loď. Už tiše spí. Tak nebudit! Temná jak symbol dávných...

Riga, New York i Budapešť mají své obří sochy, které značí jediné. Svobodu. Ta však není výsadou velkých měst. I Domažlice mají svůj pomník od sochaře Otakara Švece. ...

Svůdná, s tajemstvím a bez doprovodu. Taková byla nejen kavárna, ale i dívka v šatech z hedvábí. Noc se probudila a svit lamp hladil cizinku po šíji. Píše se 29. prosinec 1720...

Telč má mnoho krásných budov, ale některé z nich jsou prostě „zelenější“. Mluvím o „Zeleném“ nárožním domě s arkýřem na konzolách na centrálním náměstí Zachariáše z Hradce pod...

Není nejšikmější, ale za to nejhezčí a nejznámější. Šikmou věž v Pise začali stavět v několika etapách od 9. srpna 1173. Kvůli nepevnému podloží a náklonu stavitelé rezignovali...

Povídám. Tenhle šindelový klobouk už něco pamatuje, ale nikdy se neonosí. Je to jako včera, co jsem upnul do strýčka první doleva točené. Chápej, to je destička ve svěráku. Moje...

Je to voda tajnůstkářka. Kdyby mohla mluvit, tak ji nezastavíš. Kolíbala by tě svými slovy pořád sem a tam. Náladová vypravěčka s hlubokými příběhy, které se táhnou až u samého...

Jako tiché červené víno Barbera d´Asti, „Bricco dell Uccellone” je překrásná Boloňa. S rubínově granátovými záblesky se setkávají naše pohledy.  Její temperament zrál víc jak...

Začalo mrznout a padnul první sníh. Čekáme.  Mažeme a plánujeme trasu, než nasedneme a ono to pojede, pěkně jak má. Lanovka, život nebo ty lyže.

Campanile di Giotto zprvu jeví zdání gotické zvonice, avšak výzdobou hlásá renesanci jako malebnou věž na florentské šachovnici. Pro Giotta tato partie však skončila dříve, než...

Ta zeď je hlavně vysoká a to, co je za ní, je vzácné. A tak před ní stojím a dívám se na žebřík. Uklidňuji se, že musím mít trochu odvahy a dojít až na vrchol, a to i s vědomím,...

A co když to bylo jinak. Mělo to být cappuccino, ne jed. Mělo to být na Zelném trhu (Piazza delle Erbe), ne v kostele. Prostě si vychutnat Veronu jako skuteční milenci. Romeo...

„Vesno, Vesno! Hoří mlejn!“ Ale kuš, pacholku! Ani ve snu. „Šak se mi splašila kobyla, jak to fajruje. Je to vidět až vod Újezda, ty rudý voči.“ Aby ne, když je to pěkně na...

Monumentální zdálky i zblízka, takový je vítězný oblouk Arco della Pace v Miláně. V jeho stínu zůstalo mnoho mých oblíbených staveb a italských zákoutí a vítězný je tedy po...

Chci pláchnout a urvat se ze řetězu. Jen ať peří lítá a hlava se točí. Vírou vše začíná a končí.

Poznaň je krásně baculatá a tenká jako její uličky a náměstíčka. Je přítomná, vyrovnaná s minulostí a zřejmě i s tím, co přijde. Mnoho pestrých kaváren, pekáren a hospůdek jako...

Baltské moře je temnější a tajemnější, než ostatní, jaké jsem viděl. Tamní racci jakbysmet. Vše je vzdálené a neuchopitelné. Jako mysl nebo hladina, která může každým okamžikem...

Létají spolu už dlouhá léta. Střídají se před sebou a drží směr. Dávají sílu jeden druhému, aby doletěli, kam mají a pak se opět vrátili na začátek lásky.

Podloubí, kam se podíváš, ve městě, kde dominuje cihlový tón. Zapomenutá Bologna v čase, kde si každý najde svou cestu. A když zabloudí, kam nemá, tak musí zaplatit pokutu 88,60...

Píše se rok 1296 a rodí se dvě legendy. V tehdejší Kvetoucí kolonii myšlenka vystavět katedrálu Santa Maria del Fiore, která má oslnit a pojmout všechny obyvatele města. A také...

Vincent van Déšť se rozhodl namalovat letní scenérii. Vše zelené potemnělo a žlutá zazářila. Statek se zahalil do zrna padajících kapek, které rozehrály kontrast barev. A to se...

Zelné rynek působí jako jednoduchý syžet od Hitchcocka. Takové moravské okno do dvora, které stačí otevřít a už rozdává role ve stejném tempu jako trhovci zeleninu ve spodní...

To, co stojí, také létá. Napříč směry tvého světa. Jen ZEN, tam a sem.

Jestli si na něco Italové potrpí, tak je to styl. A ten má i tato věž s hodinami Torre dell´Orologio v Benátkách. Stojí na náměstí Svatého Marka, které zdobí ještě další čtyři...

Seděla naproti u dalšího stolu a něco si psala do diáře. Stejně rudého jako její šaty s vysokým rozparkem, který odhaloval dlouhé nohy ze sametu. Střevíčky na podpatku byli jen...

Půjčování peněz bylo církví striktně zakázáno, ale florentští projevili menší strach z pekelného ohně než ostatní chudší města, a to až tak, že své know-how rozšířili do celého...

NAWA – zrozená v bývalé loděnici, postavená na ostrově Daliowa ve Vratislavi. Bionická forma a leštěný povrch odrážející okolí vytvářejí efekt přirozeně rostoucí sochy s...